Soustřeďování dříví

Soustřeďování dříví

„Soustřeďování dříví vyvážením je technologickou fází, která může sestávat ze dvou operací (tj. z vyklizování a vlastního vyvážení dříví) nebo jen z operace jediné (vyvážení), přičemž obě operace jsou zajištěny jediným mechanizačním prostředkem, tj. vyvážecí soupravou nebo vyvážecím traktorem (vyvážečem, forwarderem).“ Vyvážecí traktory a vyvážecí soupravy jsou vybaveny hydraulickou rukou s drapákem, může proto být ve výchovných těžbách, a to spíše jen na teoretické úrovni, vybrán technologický postup, kdy je dříví z porostu od pařezu vyklízeno hydraulickou rukou. Pracující ve vzdálenosti maximálního dosahu hydraulické ruky cca 6 – 10 m a poté nakládáno na ložnou plochu vyvážecího traktoru nebo soupravy a následně odvezeno. Tato technologie je technicky možná pro výchovné a mýtní těžby, ale ve výchovných těžbách je z ekonomického hlediska méně prospěšná z důvodu nízkého výkonu stroje při nakládání jednotlivých kusů dřeva drapákem na hydraulické ruce vyvážecího stroje a maximálního dosahu hydraulické ruky do porostu. Proto se ve většině případů vyvážení dříví ve výchovných těžebních metodách používá vyvážecích prostředků pouze k jedné technologické fázi, a to k nakládání z hromádek dříví a vyvážení od okrajů vývozní linky, kam dříví shromažďuje harvestor (u harvestorových technologií), který dříví z porostu vyklidí a připraví na hromádky k vývozní lince.

Přínosy technologie soustřeďování dříví vyvážením

Hlavní výhodou této technologie soustřeďování je „podstatné zvýšení denní produktivity práce v přepočtu na jednoho pracovníka až na 60 a více m³ soustřeďovaného dříví (v příznivých podmínkách i přes 200 m³), což je při manuálním vázání úvazků a zatahování lana navijáku do porostu nedosažitelné“. Významným faktorem technologie vyvážení je, že soustřeďované dříví není tolik poškozováno a znečišťováno vlečením po zemi jako při úvazkovém soustřeďování, což se projeví i v ekonomickém pohledu dodavatelsko-odběratelských vztahů, kde za znečištěnou nebo poškozenou dodávku dříví odběratelé udělují citelné srážky z kupní ceny. Nedochází k poškozování půdního povrchu vlečením a rytím čel výřezů v zemi a poškozování stojících stromů v okruhu vlečení, kde může dojít ke střetu s vlečeným dřívím. Dalšími výhodami jsou:

• menší závislost na počasí,
• snížení fyzické námahy lesních pracovníků v porovnání s vázáním úvazků,
• odstranění několika nebezpečných a nepříjemných prací (vázání úvazků v bahně a sněhu, prodírání klestem a podrostem),
• snížení rizika úrazů (nejčastěji vznikají při úvazkovém soustřeďování dříví).

Specifický je rozdíl působení vyváženého nákladu na velikost trakční síly při způsobu vyvážení soupravou s pohonem všech kol nebo vyvážecím traktorem ve srovnání s vlivem taženého nákladu vlečnými traktory. Je tedy možné říci, že adhezní síla vyvážecího prostředku se vlivem zatížení vyváženého nákladu pozoruhodně zvyšuje a jízdní odpor, způsobený zvyšováním valivého tření kol naroste jen mírně. Při vlečení dříví za lesním traktorem se adhezní síla zvyšuje jen mírně nebo se může snížit odlehčením až zvedáním přední hnané nápravy vlečením a výrazně se zvyšuje odporová síla smykového tření břemene. Zjednodušeně situaci zatížení vyvážecího prostředku charakterizuje výraz: ΔG.μ ˃˃ ΔG.ƒv [kN] ΔG …přírůst celkové tíhy traktoru po zatížení břemenem (kN), μ …součinitel adheze, ƒv …koeficient valivého odporu. Z toho vyplývá, že u vyvážecích prostředků nehrozí takové riziko prokluzu kol jako u strojů při vlečení dříví a poškození půdy prokluzujícími se koly (frézováním rýh) se nestává tak relevantním.

Objektivní nevýhody vyvážecích souprav a vyvážečů

V terénních podmínkách je nevýhodou jejich omezená použitelnost. Musí být vybrána při soustřeďování dříví taková členitost terénu, aby nebyla znemožněna průchodnost stroje. Sklon terénu při soustřeďování dříví po spádnici nesmí přesáhnout cca 40 – 45 %. Při překročení této hranice se snižuje manévrovatelnost stroje a je ohrožena jeho stabilita. Vysoké umístění těžiště stroje (u větších typů strojů je dno ložné plochy 145 cm nad terénem). Při naložení stroje se zvyšuje umístění těžiště a snižuje se tak příčná stabilita. Proto se musí při větších sklonech terénu změnit směr pojezdu kolmo na vrstevnice. V současné době se začíná uplatňovat u některých vyvážečů (např. firma John Deere nebo Herzog) konstrukční princip svahového vyrovnávání ložného prostoru stroje, který používá hydraulickým systémem naklonění ložné plochy směrem ke svahu, čímž dochází ke změně příčné polohy těžiště a ke zvýšení příčné stability. Další možností vyvážení při jízdě soupravy po vrstevnici je vyložení hydraulické ruky proti svahu, případně se může uchopit hydraulickou rukou břemeno pro vyšší stabilitu.

Vyvažování vyvážecí soupravy v příčném sklonu vyložením hydraulické ruky s břemenem

Vyvažování vyvážecího traktoru v příčném sklonu pomocí svahového vyrovnávání ložné plochy. V konkávních a konvexních terénech může nastat problém s délkou prostředku (s nákladem na ložné ploše může tato délka přesahovat 10 m). Mají velký poloměr otáčení, což zapříčinilo, že při větších sklonech terénu nezvládají vyjíždění ze svahové cesty do terénu a naopak – je třeba výjezdy vhodně upravit. Hlavní nevýhodou vyvážecích souprav a vyvážečů oproti traktorům a tahačům při vlečení dříví je riziko zhutnění půdy.