Soustřeďování dřeva v lesním hospodářství, efektivnost využití čtyřkolek k tomu potřebných a těžebně-dopravní proces

Potřeba soustřeďovat dříví vznikla s první těžbou v lesích a přetrvává dodnes. Speciální lesnické kolové traktory představují v současné době velmi důležitou funkci při soustřeďování a dopravě dřeva v lesnictví. To se však může ve velmi brzké době změnit!

Nelze popřít, že speciální lesnické kolové traktory odvádějí svou nezastupitelnou práci na velkých těžebných plochách, kde také dosahují těch největších výkonů, avšak s neustále se měnící dobou a vývojem ustupuje velkoplošný způsob hospodaření, který je navíc i zákonem omezen, tomu maloplošnému. Dnes se již i malí soukromníci, kteří obhospodařují leckdy pouze několik desítek hektarů, stávají vlastníky lesů, a tak je jasné, že je pro tyto soukromníky vhodnější práce s menší mechanizací.

Tomuto všemu také velmi napomáhá fakt, že ochránci životního prostředí silně ovlivňují hospodaření v lesích České republiky, a proto se tedy klade důraz na menší zásahy v lesních porostech a na práci s lehkou technikou, což vyvolává čím dál větší potřebu modernizace technologií tohoto typu a všeobecně i těžebních postupů. Díky tomu se tedy do práce v lesích zařadila i čtyřkolka, která navíc začala být nejenom univerzální svým použitím, ale také i cenově dostupnější než technika těžká. Z toho důvodu je čím dál víc nasazována v lesním hospodářství pro soustřeďování a odvoz dříví.

Těžebně-dopravní proces v lesním hospodářství

V lesním hospodářství probíhají dva spolu neoddělitelně související rovnocenné výrobní procesy, a to:

• proces biologický, tj. organická lesní výroba jako například zakládání, výchova a ochrana lesních porostů
• a proces těžebně-dopravní, leckdy souhrnně nazývaný jako lesní těžba

Lesní těžba, neboli těžebně-dopravní proces, je podle J. Nerudy a V. Simanova (Technika a technologie v lesnictví, 2010, str. 144) definován takto:

„Lesní těžba je tradiční název rozsáhlé části lesnictví, zabývající se kácením stromů a jejich opracováním, dopravou dříví z lesních porostů k odvozním cestám, odvozem dříví po nich, druhováním dříví na skladech, dopravou dříví po železnici a prodejem dříví odběratelům.“

V těžebně-dopravním procesu existují různé těžební metody:

• metoda stromová – na odvozní místo (případně až na manipulační sklad) je dopraven celý strom včetně větví
• metoda kmenová – na odvozní místo (případně až na manipulační sklad) jsou dopraveny odvětvené, ale nezkrácené kmeny
• metoda sortimentní – na odvozní místo se dopravují výřezy (nejčastěji stejných délek)

Bavíme-li se o dopravě dřeva za pomocí čtyřkolky, pak je přijatelná (s výjimkami malých stromů) pouze metoda sortimentní, a to z důvodu nižší tažné síly. Výhodou této metody je také i lepší manipulovatelnost s kratšími výřezy a způsobování menších škod v lesním porostu.

Sortimentní metoda má čtyři fáze: těžba a zpracování, vyklizování, přibližování (vyvážení) a odvoz (k odběrateli).

Pomocí harvestoru a harvestorových/kácecích hlavic na něm upevněných a hydraulické ruky stroje (např. vyvážečka), který se stará o jejich dopravu na odvozní místo, jsou první dvě fáze spojeny do jedné. Třetí, leckdy i čtvrtou, fázi pak zajišťuje vyvážecí souprava (čtyřkolka s vyvážečkou dřeva). Čtyřkolka je tak schopna velmi zdatně plnit svou nezanedbatelnou funkci ve fázi vyklizování, přibližování a vyvážení (případně i odvozu). Tyto fáze jsou souhrnně označeny výrazem soustřeďování dřeva. Více o soustřeďování, dopravě a odvozu dříví se dozvíte zde.

Jaké jsou výhody čtyřkolky a vyvážecího vleku při použití v lese?

Jak již bylo zmíněno výše, jednou z nesporných výhod je cenová dostupnost pro soukromníky, kteří obhospodařují pouze malé plochy lesa. Čtyřkolka má na rozdíl například od traktorů také níže položené těžiště, a tak je sníženo i riziko převrácení při jízdě po vrstevnici. Další výhodou malých vyvážecích souprav, tudíž i čtyřkolek spolu s vyvážečkami dřeva, v lesnictví je jejich nízká váha (váha čtyřkolky dokonce i s plně naloženým vlekem je až asi o polovinu nižší než váha univerzálního kolového traktoru bez nákladu) a obratnost v terénu, tudíž jsou šetrnější k půdě a životnímu prostředí, a to i díky balonovým nízkotlakým pneumatikám, která váhu čtyřkolky roznesou na větší plochu. Také se navíc značně zmenšila hmotnatost, při které se vyplatí dřevní hmotu z lesa odvážet, a to díky jejím nízkým provozním nákladům, tudíž je čtyřkolka s vyvážečkou bezesporu vhodným prostředkem. Dále, jak již bylo ostatně také zmíněno, je nezanedbatelnou výhodou čtyřkolek jejich univerzálnost, to znamená, že čtyřkolky lze použít nejen pro soustřeďování a vyvážení dřeva z lesních porostů, ale také pro přepravu materiálů, které jsou potřebné pro práci v lese a pro myslivost, a to nejen v rámci jednoho ročního období, ale celoročně. K čtyřkolkám je navíc možné dokoupit celou řadu příslušenství, jako jsou např. sněžné pásy, radlice, různé typy vozíků aj.

Souprava čtyřkolka – vyvážecí vlek je navíc také velmi vhodná pro nasazení i v hůře přístupných terénech, zejména při výchovných těžbách, a to v terénech takových, kam nelze jet jinou vyvážecí soupravou. Je také velice vhodná i pro nahodilou těžbu. Celá souprava tak bez problémů překoná překážky jako je klest a přejede lehce i přes podmáčené louky, aniž by způsobila jakoukoliv škodu. Dále díky své relativně malé výšce projede bez větších problémů pod větvemi například v meziprostoru mezi loukou a lesem.

Díky hydraulickému jeřábu (též nazýván jako hydraulická ruka) je umožněno naložení dřeva na ložnou plochu vyvážecího vleku, a tak lze dříví nejen vyklizovat z místa těžby, ale také jej následně vyvážet. Nezanedbatelnou výhodou použití hydraulických ruk a vyvážeček dřeva je i to, že se dříví při vyklizování nepoškozuje a neznečišťuje, navíc nedochází k poškození půdy způsobenému vlečením dřeva a prokluzujícími koly.

Kromě čtyřkolek s přívěsem či vyvážečkou dřeva lze mezi tzv. malé mechanizační prostředky zařadit také např. přenosné navijáky, minitahače, železné koně, vyvážecí minisoupravy či minivyvážeče.

Existují naopak i nějaké nevýhody použití čtyřkolky s vyvážečkou?

Jako asi každá věc na světě, i čtyřkolka má své drobné „mouchy“. Jedná se o to, že vzhledem k hmotnosti a tažné síle stroje a vzhledem k rozměrům přívěsu/vyvážečky jsou pro vyvážení dřeva pomocí čtyřkolky nejproduktivnější sortimenty v délce 4 m a v malé až střední hmotnatosti. Kdyby byly vyvážené sortimenty kratší, prodlouží se tím čas potřebný na naložení a složení dřeva, a naopak u delších sortimentů není možné využít celou ložnou plochu přívěsu/vyvážecího vleku a snižuje se obratnost stroje. Ať v tom či onom případě, dochází ke snížení výkonnosti stroje. Dále je také nutné mít při používání čtyřkolky na paměti, že není doporučeno jezdit se čtyřkolkou ve svahu se sklonem vyšším než 30 – 40%, protože se tím také snižuje obratnost a hrozí převrácení stroje i vleku. Záleží avšak i na zkušenostech operátora a jeho zacházení se strojem či hydraulickou rukou nebo i na jeho opatrnosti při jízdě v terénu.

Navíc je produktivita práce u čtyřkolky snížena i v případě větší hmotnosti či hmotnatosti dřeva. Pokud tato situace nastane, je možné, že přestože je ložná plocha přívěsu a jeho nosnost dostačující, nosnost hydraulické ruky či rozpětí čelistí drapáku dostačující nejsou. V mýtních úmyslných těžbách tedy není vhodné čtyřkolku s vyvážecím přívěsem použít. Takové použití by bylo značně neekonomické, neboť by nebylo vyvážečku možné zcela naplnit – musí být respektována nosnost jejího podvozku.

Při rozhovorech v rámci výzkumu, o kterém si povíme níže, bylo navíc zjištěno, že může pro někoho znamenat jistou nevýhodu i to, že jak čtyřkolka, tak i benzinové čerpadlo jsou poměrně hlučné, a také, že kvůli výfukovým plynům, kterých se prý člověk při práci se čtyřkolkou a vyvážečkou nadýchá, se danému respondentovi jevila špatná hygiena práce.

Opomeneme-li ale pár drobností, na které je pohlíženo jako nevýhody spíše individuálně, jeví se čtyřkolka při nasazení v lesních porostech vyhovujících vhodnosti jejího použití jistě nezanedbatelným pomocníkem.

Nutno také podotknout, že výkonnost stroje při nahodilé těžbě, která vznikla v důsledku působení škodlivých činitelů, jako např. vítr, sníh, námraza, sucho, ale i hmyzí škůdci, houbové choroby atd., závisí na rozsahu těžby. Z toho logicky vyplývá, že bezpochyby nejnižší výkon stroje je při vyvážení jednotlivých stromů (zlomy, vývraty), zatímco pak výkonnost přirozeně roste s množstvím těžených stromů na jedné ploše.

Technický popis sledovaného vyvážecího vleku

V rámci výzkumu byla sledována čtyřkolka spolu s vyvážečkou dřeva Vahva Jussi 2000+_400. Níže naleznete tabulku s její technickou specifikací.

Parametry vyvážecího vleku:

Parametry hydraulické ruky:

Rám vyvážečky je tvořen jäckelovými nosníky s povrchovou úpravou. Jak je patrné z tabulky výše, je také možnost délku ložné plochy na přívěsu prodloužit. K nosníku může být připevněna i boogie náprava (zlepšuje průchodnost terénem) se čtyřmi koly s poháněcím mechanismem (trakční válce). Tento pohon je nápomocný při zhoršených pracovních podmínkách a při velké váze nákladu, kdy se trakční válce zasunou mezi pneumatiky a zapřou se do dezénu pneumatik.

Naše společnost JPJ Forest, s.r.o. je výhradním zástupcem značky Vahva Jussi pro Českou a Slovenskou Republiku. Pokud Vás vyvážecí vleky této značky zaujaly, neváhejte nás kontaktovat.

Testování a výzkum produktivity práce ATV při soustřeďování dřeva

Jak již bylo zmíněno výše v tomto článku, při výzkumu a analýze byla pozorována vyvážečka Vahva Jussi 2000+_400. Celý výzkum je zaměřen na produktivitu práce této vyvážečky spolu se čtyřkolkou ATV v praxi, tedy při soustřeďování dříví.

Článek o výzkumu a testování jiné vyvážečky, konkrétně Vahva Jussi 1500_320 si můžete přečíst zde.

Produktivita práce ve výchovných těžbách byla tedy u čtyřkolky a vyvážečky dřeva Vahva Jussi 2000+_400 testována a zkoumána ve vybraných porostech s převážným zastoupením smrku. Jednalo se konkrétně o porosty do 40 let věku, kde byla prováděna předmýtní úmyslná těžba i těžba nahodilá, s únosnou, vlhkou půdou, přičemž výše překážek nepřekračovala 40 cm.

Produktivita práce byla zkoumána především analýzou pracovního procesu, zvláště měřením spotřeby času při jednotlivých pracovních operacích. Byl tedy před započetím měření proveden rozbor pracovního procesu, a dá se říci, že čas pracovní směny lze obecně rozdělit na čas práce, během kterého probíhají jednotlivé pracovní operace, a čas ztrátový (technicko-organizační ztráty a ztráty osobní).

Výsledky analýzy

Výsledky měření ukázaly, že průměrný operativní čas tvořil 77% z celkového času směny, přičemž zbylé časy byly následovně: 3% časy dávkové, 14% časy směnové, 6% časy na biologické a oddechové přestávky a 7 % časy ztrátové, které byly způsobeny zejména delší přestávkou na oběd, než je stanovené zákonné minimum. Právě i tato přestávka ovlivnila ukazatel využití pracovního dne, který byl v průměru 91,3%. Jelikož je pro práci se čtyřkolkou s vyvážecím vlekem typická kratší pracovní doba a především i to, že se u čtyřkolky a vleku provádí každý den na začátku pracovní směny pravidelná údržba, díky které se i čas směnový prodlužuje, jsou tyto rozdíly značné. Například u čtyřkolky, jak již bylo zmíněné výše, byl směnový čas 14%, zatímco u vyvážecího traktoru při průměrné pracovní době činil tento čas pouze 10% (Dvořák a kol., 2010) .

Přestože bylo zjištěno, že je výkonnost čtyřkolky s vyvážečkou značně menší než je kupříkladu výkonnost traktoru (průměrná výkonnost čtyřkolky při našem měření byla spočítána na cca 0,90 m³/h a u traktoru činí výkonnost cca 1,85 m³/h), nelze říci s jistotou, že by se využití čtyřkolek při soustřeďování/vyvážení dříví nevyplatilo. Jak již bylo řečeno, čtyřkolky je možné nasadit v terénech, ve kterých není možné nasazení vyvážecího traktoru či jiné vyvážecí soupravy a kde je možné nasadit vedle čtyřkolky pouze lidskou či animální sílu, tudíž kdybychom porovnávali výkonnost čtyřkolky a výkonnost člověka či koně, nepochybně bychom zjistili, že je čtyřkolka v lesním hospodářství nezastupitelná.

Zdroj: Diplomová práce, Zbyněk Kincl, Česká zemědělská univerzita v Praze

Pokud máte jakékoliv dotazy, nebo Vás vyvážecí vleky Vahva Jussi zaujaly, neváhejte se na nás obrátit, rádi Vám poradíme a společně vybereme nejlepší řešení pro Vás a Vaše potřeby!

Více informací se dozvíte na www.jpjforest.cz nebo na tel.: +420 773 202 321 nebo +420 773 984 518. Můžete nás také kontaktovat přímo přes kontaktní formulář níže nebo přes e-mail, který naleznete v sekci Kontakty.

JPJ  Forest, s.r.o., Stará Paka – Ústí 78, 50791, okres Jičín, Královéhradecký kraj, Česká Republika
Předvedení strojů: Po – Pá, 7:00 – 11:30 a 12:30 – 16:00, www.jpjforest.cz